Historie kosmodromu začíná 11. ledna 1957; tehdy vojensko politické vedení SSSR přijalo rozhodnutí o zřízení bojových startovních komplexů vyzbrojených mezikontinentálními balistickými raketami.
Dislokace startovních pozic byla vybrána v neobydlené části, v oblasti nevhodné pro zemědělství; místo bylo vybráno s ohledem na takticko technické parametry mezikontinentální rakety R-7. Tomuto zadání nejlépe vyhovovala základna Pleseckaja v Archangelské oblasti. Geograficky vzato, startovní komplexy Plesecka jsou velmi vhodně umístěny. Balistické podmínky pro provedení startů raket umožnily realizovat (jak pro vynášené hmotnosti užitečného zatížení, tak pro parametry výchozích drah) téměř všechny stávající kosmické programy.
Budovatelé nového zařízení museli v nejkratší době, v těžkých klimatických a hydrogeologických podmínkách postavit raketový komplex obsahující startovní rampy, technologické vybavení a budovy, uložit stovky kilometrů různých kabelů. Celý komplex musel zajistit příjem, zabezpečení a přípravu raket ke startu v nejkratším čase.
30.7.1959 byl uskutečněn na polygonu Bajkonur poprvé v historii Ozbrojených Sil SSSR samostatný, cvičně bojový start pakety R-7 sériové výroby. V prosinci státní komise podepsala výnos o způsobilosti k provozu prvního v SSSR bojového raketového komplexu MBR R-7 („МБР Р-7“, MBR: mezikontinentální balistická raketa). Od 1.1.1960 řízení v Plesecku přešlo pod vojenskou správu. Poté, co byly schváleny další dokončené prototypy raketové techniky do výzbroje, byla v r. 1965 MBR R-7 vyjmuta z „bojové služby“ a bojové startovní komplexy byly transformovány do samostatné inženýrsko výzkumné části, s tím, že hlavním cílem bude kosmická náplň. Startovní komplex MBR přebudovali na starty kosmických raketových nosičů, byla provedena montáž nového zařízení, proběhly samostatné a celkové zkoušky systémů a agregátů.
První cvičně bojový start z polygonu Pleseck a první start mezikontinentální rakety ze šachtového startovacího zařízení nesoucí bojovou hlavici se uskutečnil 22.10.1963 v rámci cvičení pod velením Generálního štábu Ozbrojených Sil.
Počátek 60. let byl charakterizován strmým rozvojem jednotlivých kosmických projektů a programů, zdokonalováním raketo kosmické techniky v zájmu sociálně ekonomického rozvoje a obrany státu. V tomto období jsou formovány části pro kosmický účel, pro zajištění startů prvních experimentálních kosmických sond a pro lety kosmonautů. Toto vytvořilo příhodné podmínky pro realizaci dlouhodobého vojensko kosmického programu. Současně bylo zahájeno zabezpečení strategických jaderných sil prvotní kosmickou informací, tolik důležitou pro zajištění nepřetržité bojové hotovosti. Zároveň polygony Kapustin Jar a Bajkonur neumožňovaly vypouštět kosmické sondy na všechny strategicky důležité dráhy. Ve spojitosti s tímto, se v r. 1964 vytváří Vědecko výzkumný zkušební polygon raketových a kosmických zbraní Ministerstva obrany SSSR. Bojové výpočty v Plesecku zahájily od poloviny února r.1966 bezprostřední přípravu raketového nosiče Vostok-2 za účelem vypuštění kosmického aparátu „Kosmos-112“. Tato pro kosmodrom historická událost se uskutečnila 17.3.1966 ve 13:28 hodin. Přesně za tři týdny byl z Plesecku vypuštěn druhý „Kosmos“ s pořadovým číslem 114.
Na polygonu v Plesecku se zkoušel bojový železniční raketový komplex. Bylo provedeno 32 cvičně bojových startů raket, provedeno 18 vztyčení na zdrojové a transportní zkoušky, na železnici bylo najeto více než 400 000 km.
Mezinárodní spolupráce byla započata v prosinci r.1968 vypuštěním družice Kosmos-261 ze série Interkosmos. V tomto prvním mezinárodním experimentu na výzkum vnějších zemských vrstev a horních vrstev atmosféry se účastnily vědecké týmy z Bulharska, Maďarska, NDR, Polska, Rumunska, SSSR a ČSSR. Později se k realizaci výzkumných kosmických projektů v rámci programu Interkosmos připojili vědci a specialisté z Anglie, Brazílie, USA, Francie, Japonska a dalších zemí. V rámci programu Interkosmos bylo z kosmodromu Pleseck vypuštěno více než 20 družic.
V rámci mezinárodního programu dálkového průzkumu zemské atmosféry byly z kosmodromu Pleseck vypuštěny družice řady „Meteor“, „Meteor-Příroda“, „Meteor-3“ s přístroji vypracovanými v Němeku, USA a Francii. V říjnu 1974 provedené vypuštění družice „Bion-2“ otevřelo cestu mezinárodním programům v oblasti medicínsko biologických výzkumů. Kromě toho, medicínsko biologické výzkumy proběhly v kosmických aparátech řady „Foton“ a „Resurs“ (v překladu: Život, Životnost, Zdroj). Ve společných výzkumech působení faktorů kosmického letu na různé živé organismy se účastnili specialisté a vědci z Bulharska, Maďarska, Polska, Rumunska, ČSSR a Francie. Na těchto kosmických sondách se uskutečnily mezinárodní výzkumy v oblasti kosmických technologií a biotechnologii. Největší aktivitu a zainteresovanost v nich projevovali a projevují Německo, Itálie, Francie a Evropská kosmická agentura.
Ve výčtu mezinárodních startů z kosmodromu Pleseck jsou družice vyvinuté a zhotovené i v jiných zemích. V příslušných letech byly na požadované dráhy vypuštěny jako součást užitečného zatížení francouzské, československé, švédské, americké, ale také argentinské, mexické a čilské družice. Například v r. 2000, při startu raketového nosiče „Kosmos-3M“ byly vypuštěny na požadovanou dráhu německé družice „CHAMP“, „BIRD“ a italská „Nina (MITA)“ (pozn. překladu: přesné datum je 15.7.2000).
Poznámka překladu:
Autor článku, A. Baškalov je generálmajor, velitel kosmodromu Pleseck, kandidát technických věd.
Z tohoto kosmodromu byla vypuštěna i první československá družice Magion-1.
Pramen:
http://www.rusfs.narod.ru/ , volný překlad z ruštiny PF
Žádné komentáře:
Okomentovat