sobota 22. března 2008

Novinky z kosmické filatelie 2008

U příležitosti 30. výročí letu čs. kosmonauta Vladimíra Remka je v užívání na Městském úřadu ve Vysokém Mýtě výplatní stroj s vložkou, na které vyobrazen odznak letce-kosmonauta. Budete-li chtít tento OVS získat, neváhejte mě kontaktovat.

Další filatelistickou připomínkou kosmického letu byla cenná nálepka APOST s příležitosným textem používaná na poště Znojmo a příležitosná R-nálepka pošty Havířov.


Sovětský konstruktér raketových motorů Valentin Petrovič Gluško
razítko FDC, Moskva 17.3.2008


Novinky z kosmické filatelie 2007 (2)

Ukázka loňských razítek:










Novinky z kosmické filatelie 2007

V této části si představíme loňská vydání.




Nežádoucí kosmická vydání (2)

V tomto pokračování si představíme další výrobky, které patří do skupiny nelegálních vydání.
Na třech aršících s označením státu Mordovia jsou reprodukovány fotografie astronautů při výstupu, fotografie výstavby ISS a obrázky sond. Bohužel, chybí další popisné údaje – ovšem vzhledem tomu, že se jedná o nežádoucí výtisky, které jsou z filatelistického hlediska pouhým zoubkovaným obrázkem nás toto nemusí mrzet. (Mordvinsko je jeden ze států Ruské federace. Má rozlohu 26.200 km² a žije zde 888.766 obyvatel.)
Tiskový list Tatarstánu reprodukuje fota z výstupů do volného prostoru, pouze na prvním obrázku je výstup na Měsíc. (Tatarstán je republikou Ruské federace. Nachází se ve východní Evropě na soutoku řek Volhy a Kamy. Jeho rozloha je 68.000 km² a obývá ho 3,7 milionu obyvatel.)
Na tiskovém listu s názvem státu Buriatia jsou reprodukovány fotografie ze startu raketoplánu. (Republika Burjatsko je republika Ruské federace v Sibiřském federálním okruhu. Její rozloha je 351.300 km², má 1,04 milionu obyvatel. Republika má vlastního prezidenta, parlament (Chural) a ústavu. Hlavní město je Ulan-Ude).





Nežádoucí kosmická vydání (1)

V tomto seriálu si představíme některá nežádoucí vydání.
Při brouzdání nevyčerpatelným prostorem internetu jsem narazil na prodej místních – lokálních vydání pro níže uvedené „státní“, příp. „městské útvary“. Vzhledem k tomu, že tyto „útvary“ nejsou na seznamu UPU, nevydávají vlastní poštovní ceniny, jde tedy o vydání, která se ve filatelistické terminologii nazývají ilegální. Ve skutečnosti jde (asi hlavně) o spekulativní vydání, která mají za cíl vytáhnout z peněženek (málo informovaných) sběratelů nemalé částky. Samozřejmě, že tato vydání umístěná ve výstavním exponátu by přinesla pouze ztráty při udělování bodů v rubrice "filtelistické znalosti".
Pojďme se podívat na některá z nich:
Díky TL si představíme Abcházii. Ke 25. výročí přistání na Měsíci byl vytištěn TL se 4 známkami a 4 potištěnými kupony. Na známce je lunární modul v závěrečné dosedací fázi. Abcházie je země na kavkazském pobřeží Černého moře. De iure jde o autonomní republiku pod správou Gruzie.
Hezké obrázky jsou na výrobcích s uvedeným názvem Republika Jižní Osetie (Республика Южная Осетия): dva TL s vyobrazením prvních kosmonautů – každému jsou věnovány vždy dvě známky. Jednu tvoří barevné foto a druhou kresba. Na okraji TL je vyobrazeno vyznamenání Zlatá hvězda a odznak Letec-kosmonaut SSSR. Dále byly vytištěny 4 dopisnice s vyobrazením Gagarina (viz obr.), Titova, Těreškovové a Leonova (viz obr.). Jižní Osetie je území o rozloze 3900 km² a nachází se v Gruzii.




První čínská měsíční sonda (2)

V tomto pokračování článku o první čínské měsíční sondě si představíme další filatelistické materiály vydané k letu této sondy.
Čínský lunární program, který zahrnuje jak výzkum pomocí automatických sond tak pilotovaný program zastřešuje agentura CNSA (tedy čínská NASA: China National Space Administration). Lunární výzkumný program má zkratku CLEP (Chinese Lunar Exploration Program), logo programu si dále představíme na celistvostech. V rámci programu je použita sonda Change´e jejíž součástí je pouzdro pro zajištění návratu odebraných měsíčních vzorků. K vynesení sondy Chang´e 1 byla použita upravená raketa Long March CZ 3-A vypuštěná 24.10.2007 z kosmodromu Xichang. Monitorování letu sondy provádí sledovací stanice v Pekingu (radioteleskop o průměru 50 m), v Kunmingu (průměr 40 m), v Shanghai a Ürümqi.
Ouyang Ziyuan, jeden z nejvýše postavených čínských expertů na geologický výzkum a podzemní jaderné testování byl prvním, kdo obhajoval průzkum nejen obrovských lunárních zásob surovin, jako například železa, ale také získávání (těžbu) lunárního helia-3, které je ideálním palivem pro jaderný reaktor. Právě on má na starosti lunární program Chang´e. Je také známý tím, že je jedním z nejvýznamnějších příznivců čínského pilotovaného měsíčního programu.
Podle plánu by měl lunární program zahrnovat následující milníky:
-2007 obíhání (Chang´e 1 je na oběžné dráze, úkol plněn)
-2012 přistání (Chang´e 2 robotické vozítko přistane na povrchu Měsíce)
-2017 návrat (Chang´e 3 se vrátí s lunárními vzorky, v tento rok se očekává start pilotovaného programu)

pramen: Wikipedia

Čínský TL (celkem 10 známek, hodnota 1,20 jüan) s vyobrazením sondy,
Měsíc vytištěn reliéfním tiskem (přejeďte si prstem po kráterech…):

razítko s logem lunárního programu CLEP:

razítko 26.11.2007: sonda ještě na dráze kolem Země, na oběžnou dráhu kolem Měsíce přešla 5.11.2007:

další příležitostná razítka:






První čínská měsíční sonda (1)

V tomto seriálu se budu věnovat čínskému lunárnímu programu.
Díky pomyslnému souboji asijských velmocí můžeme v oblasti nepilotované kosmonautiky sledovat jejich aktivity v oblasti výzkumu Měsíce. Vše by pak mělo vyvrcholit návratem člověka na měsíční povrch.

Již 14.8.2007 odstartovala japonská sonda KAGUYA (pojmenovaná podle pověsti o japonské princezně, která přišla na Zemi z Měsíce), původně zvaná SELENE (SELenological and ENgineering Explorer – ale též řecká bohyně Měsíce). Vše nasvědčuje tomu, že je to zatím nejdokonalejší vědecká sonda k Měsíci od dob pilotovaného programu Apollo.

Sonda Chang'e 1 je první čínskou misí k Měsíci. Start se uskutečnil 24.10.2007 nosnou raketou CZ-3A z kosmodromu Xichang. Nejprve byla sonda několik dnů na oběžné dráze kolem Země a na dráhu k Měsíci byla navedena 31.10.2007. Na oběžnou dráhu kolem Měsíce sonda přešla 5.11.2007. Po dobu jednoho roku by měla ověřovat technologie budoucích misí a zkoumat lunární povrch a prostředí u Měsíce.

Hlavní vědecké úkoly zahrnují:
-trojrozměrné stereoskopické snímkování měsíčního povrchu;
-stanovení rozložení užitečných prvků na povrchu a odhad jejich množství;
-průzkum tloušťky lunární půdy;
-vyhodnocení zdrojů helia-3;
-průzkum kosmického prostředí mezi Zemí a Měsícem.

Chang'e je podle staré čínské legendy jméno dívky žijící na Měsíci.

Konstrukce vychází z tělesa spojovací družice DFH-3. Hmotnost činí 2350 kg,
z toho 130 kg připadá na vědecké vybavení.

Vědecké vybavení:
-stereoskopická kamera sloužící k mapování měsíčního povrchu;
-výškoměr k topografickým účelům;
-spektrometr v oboru gama a rentgenového záření sloužící ke studiu složení
povrchu Měsíce obecně a zvláště detekci radioaktivních prvků;
-mikrovlnný radiometr je určen ke stanovení síly lunárního regolitu;
-sada čidel monitorujících kosmické prostředí má za úkol např. sledovat
sluneční vítr.

pramen:
http://mek.kosmo.cz/ (info o družici)

Obr. 1+2: jedna ze dvou druhů vydaných obálek u příležitosti startu DFH-3 (start 29.11.1994, též ozn. Chinastar 6), jako výchozí družice pro lunární program


Ukázky příležitostných razítek:


Ukázky čínských celinových dopisnic: