dopisnice s vyobrazením budovy muzea kosmonautiky
Obec Šoršely (v překladu z ruštiny Světlé Klíče) stojí na kopci, u tiché říčky Civil, nedaleko protéká mohutná Volha. Obec je součástí Mariinsko-Posadského rajonu. Dnes v ní žije 894 obyvatel.
Podívejme se společně na zajímavá místa spojená s kosmonautikou.
kosmonautův rodný dům
1. Rodný dům kosmonauta A. G. Nikolajeva
Prohlídka expozice začíná v domě Nikolajevových, ve kterém prožil Andrijan své dětství. Budoucí kosmonaut se narodil 5. září 1929 v křesťanské rodině. Rodiče Anna Aleksejevna a Grigorij Nikolajevič byli rodem ze Šoršel. Vzali se roku 1922, vstoupili do kolchozu, pracovali v živočišné výrobě. V ukrutném prosinci r. 1944 otec zemřel. Matka prožila dlouhý život, zemřela roku 1987 ve věku 87 let. Svoje děti vychovali jako dobré, čestné a pracovité osoby. Andrijan měl bratry Ivana a Petra a sestru Zinaidu.
V domě jsou vystaveny osobní věci rodiny v interiéru obyčejných pokojíků.
2. Muzeum kosmonautiky
Na kraji vesnice stál kdysi dřevěný kostel, do kterého později přesídlila škola. V budově této školy v roce 1972 otevřeli Šoršelské muzeum kosmonautiky – v počátcích jako školní muzeum a v r. 1978 se muzeum stalo pobočkou Čuvašského národního muzea. V r. 1985 byly expozice muzea přepracovány a rozšířeny.
Roku 1999, u příležitosti oslav 70. narozenin A.G.Nikolajeva uložil prezident Čuvašské republiky N.V.Fedorov spolu s oslavencem první kámen do základů nové budovy muzea.
V roce 2001 byla slavnostně otevřena nová budova muzea, která je vyobrazena na dopisnici (viz obrázek úplně nahoře).
Přijměte pozvání na virtuální prohlídku muzea po jednotlivých sálech.
První sál: Od školní lavice ke kosmickému startu
Škola v Šorešelech byla otevřena v r. 1884. V r. 1937 zahájil Andrijan první rok v Šoršelské sedmileté škole. V této škole se učil první čtyři roky. V muzeu je možné vidět třídu, zachovala se lavice, ve které seděl. Na katedře leží sešity, které opravovala první učitelka K.I.Sjemjenová a radiopřijímač, který sestavil Andrijan, dále globus na kterém se seznamoval s naší planetou budoucí kosmonaut č. 3. Jako vesnický klučina tenkrát nepřemýšlel o tom, že se mu podaří obletět mnohokráte Zemi.
Po ukončení sedmiletky v r. 1944 se začal učit v Mariinsko-Posadské střední odborné škole lesní. Po ukončení této školy v r. 1947 začal pracovat v Lesním závodu, pobočce „Južkarelles“ v Karelsku.
V r. 1950 narukoval do armády, zde ukončil v r. 1951 výcvik leteckých střelců a byl převelen k výcviku vojenských letců. Vojenskou leteckou školu ukončil v r. 1954. Službu vojenského pilota zahájil v Podmoskví.
Na konci r. 1959 bylo vybráno 20 letců pro přípravu na kosmický let. Mezi nimi byl rodák ze Šoršel A. G. Nikolajev. Od r. 1960 byl v Hvězdném Městečku členem prvního oddílu kosmonautů. Spolu s ostatními se podílel na vzniku metodiky přípravy člověka k letu do vesmíru. Z důvodu zintenzivnění výcviku byla skupina zúžena na šestičlennou. Andrijan byl vybrán do první šestice.
K prvnímu letu nebyl Andrijan Grigorjevič vybrán. Stal se náhradníkem velitele Vostoku 2 Gemana Titova. Oba trénovali na několikadenní let. Titov tehdy řekl: „Náhradník A. Nikolajev je člověk neuvěřitelně chladnokrevný a má železnou výdrž“.
celinová obálka SSSR z r.1962
11. srpna se svět dozvěděl novinku: „V Sovětském Svazu byla vypuštěna na oběžnou dráhu kosmická loď Vostok 3. Pilotuje ji občan Sovětského Svazu letec-kosmonaut major Nikolajev Andrijan Grigorjevič“. Toto se stalo teprve 16 měsíců po Gagarinově letu.
Druhý sál: Vesmír – cesta bez konce
Sál je věnován pilotovaným letům a je uspořádán jako vnitřní prostor kosmické lodi. Speciální barevné vitráže a diorámata navozují vesmír.
V srpnu r. 1962 byl uskutečněn první skupinový let dvou lodí, které pilotovali syn čuvašského lidu A. G. Nikolajev a Ukrajinec P. R. Popovič. Let dokázal možnost dlouhodobého pobytu v kosmu, volného pohybu kosmonautů v kabině lodi, provedení radiového spojení mezi loděmi a televizních reportáží do hlavního vysílání a vysílání Intervize. Nikolajev byl ve vesmíru 95 hodin, obletěl Zemi 64 krát, Popovič uskutečnil 48 obletů.
Čeboksary: památník A.G.Nikolajeva
V expozicích je možné vidět listy palubního deníku Vostok-3, psané rukou Nikolajeva, fotografie zobrazující setkání kosmického hrdiny v rodných Šoršelech. Ve vitríně je vydání francouzského deníku „l´Humanité“, které je věnováno letům Gagarina a Nikolajeva, knihy o šoršelském rodákovi a kosmická strava, které byla ve Vostoku-3.
Sál zdobí dvě dioramata „Start kosmické lodi“. Ve vitríně je vystaven oděv pro lety ke komplexu Saljut-Sojuz: tepelný oděv a hydrokombinéza určená pro havarijní stav. Naproti je smontována dioráma „Kosmická loď na oběžné dráze“. Vystaven je pozemní havarijní systém „Granat-1“ a skafandr „Jestřáb“. Právě v takovém skafandru uskutečnil svůj první výstup A. A. Leonov.
Svůj druhý kosmický let uskutečnil Nikolajev spolu s V.I.Sevasťjanovem v lodi Sojuz 9. Loď provedla 286 obletů, což znamená, že proletěla 11.889.070 km. Důležitou součástí tohoto letu byla rozsáhlá medicínsko biologická sledování vlivů různých faktorů dlouhodobého kosmického letu na lidský organizmus. Posádka také prováděla ruční řízení lodi.
V expozici jsou vystaveny listy palubního deníku Sojuz 9, osobní věci Andrijana: pero, přilba s radiotelefonem, hodinky „Let“ a také snímek Měsíce, který vyfotil Nikolajev z lodi Sojuz 9. Vystaveny jsou dále fotografie: návratový modul Sojuz 9 a Nikojav na poletové tiskové konferenci. Ve vitríně jsou vzorky kosmické stravy- její originální vzhled vyvolává mezi návštěvníky velký zájem.
V tomto sále je také vitrína věnovaná letům s mezinárodními posádkami. Od letu Sojuz-Apollo k letům v rámci programu Interkosmos.
Uprostřed sálu je asi nejzajímavější exponát: návratový modul lodi Vostok-3. Strop místnosti tvoří hvězdná obloha s nejvýznamnějšími souhvězdími.
obálka a známka z r. 1970 připomínající jeho druhý let
Třetí sál: Buď pozdravena Země!
V expozicích je dokumentována bohatá angažovaná veřejná a politická činnost A. G. Nikolajeva, generál majora letectví (1970), dvojnásobného Hrdiny Sovětského Svazu (1962+1970), letce-kosmonauta SSSR (1962), kandidáta technických věd (1975), člena KS SSSR (od r.1957). Od r. 1963 do r. 1968 byl velitelem oddílu kosmonautů. V r. 1968 ukončil Vojenskou leteckou inženýrskou akademii N.J.Žukovského. Od r. 1974 byl prvním zástupcem velitele Centra přípravy kosmonautů. V r. 1981 byl vyznamenán Státní cenou SSSR za práci v oblasti kosmických výzkumů. Je čestným členem Mezinárodní akademie astronautiky.
Dále byl vyznamenán Zlatou medailí K. E. Ciolkovkého, kterou mu udělila AV SSSR, obdržel nejvyšší vyznamenání Mezinárodní akademie astronautiky: cenu Daniela a Florencie Huggeinheimových, dále Zlatou medaili „Kosmos“, medaile De La Voie, zlatá medalie J. A. Gagarina. Obdržel následující vysoká vyznamenání: Leninův řád, Řád Rudé hvězdy a mnohé další medaile a také zahraniční vyznamenání. Je nositelem titulů Hrdina socialistické práce Bulharské lidové rep., Hrdina práce Vietnamské soc. rep., Hrdina Mongolské lidové republiky. Je čestným občanem následujících měst: Kaluga, Karaganda, Smolensk, Ržev, Leninakan, Machačkala, Nalčik, Kaspijsk, Čeboksary, Dar-Chan (Mongolsko), Sofie, Petrč, Ctara-Zagora, Varna, Pleven (Bulharsko), Karlovy Vary, Buira (Alžír). Jeho jménem je nazván kráter na Měsíci.
V expozici je vystavena kopie jeho diplomu z Akademie Žukovského, diplom kandidáta technických věd a atestace vědeckého spolupracovníka. Je vystavena jeho generálská uniforma.
Nelehkou práci zástupce velitele Centra přípravy spojil s prací poslance Nejvyššího Sovětu v 6., 7. a 8. funkčním období.
V tomto sále je bohatě zdokumentována jeho poslanecká činnost. Vystaveny jsou například poslanecké lístky, dopisy od voličů, fotografie ze setkání s voliči, se svými krajany. Je tu diplom čestného občana města Čeboksary a také dary, které dostal na svých cestách.
Čtvrtý sál: Astronomický a geografický sál
Tento sál má v muzeu centrální polohu. Jsou zde umístěny glóby hvězdné oblohy, Měsíce, Marsu, je tu mapa souhvězdí, model planetární soustavy, je možné zde promítat filmy.
Pátý sál: Přetvoření myšlenek K.E.Ciolkovského
Sál muzea je řešen v podobě symbolického oblouku, uprostřed kterého je umístěn model první umělé družice. V expozicích jsou umístěny práce K.E. Ciolkovského „Výzkum prostor reaktivními přístroji“, „Cíle hvězdoplavání“ a „Kosmické raketové vlaky“. Dále jsou vystaveny fotografie pionýrů kosmonautiky, kterými jsou Kibalčič, Canděr, Kondraťjuk, Koroljov, Gluško, Tichonravov, Babakin.
Pro úplnost uvádím ještě informaci o sálu, který již neexistuje:
Sál „Kolchoz kosmonaut A.G.Nikolajev“
Po letu do vesmíru se rodáci rozhodli pojmenovat kolchoz jeho jménem. Počátkem r. 1964 stál v čele kolchozu jeden z význačných organizátorů kolchozní produkce v republice V.V.Zajcev, hrdina socialistické práce. Roku 1971 se stal kolchoz nositelem vyznamenání Odznak cti.
Poté, co Zajcev odešel do důchodu vedl kolchoz mladší bratr P.G. Nikolajev (1936 – 1985). Za jeho vedení získal kolchoz další významné úspěchy.
V expozici byla vystavena početná vyznamenání udělaná kolchozu.
Dále zde byl vystaven panel, přibližující odhalení bronzové busty A.G.Nikolajeva 24. srpna 1977.
Sbírkové fondy muzea obsahují na 1650 exponátů. Každoročně muzeum navštíví asi 50.000návštěvníků, je provedena tisícovka exkurzí a více než 50 různých akcí.
návratový modul Vostok 3
3. Kaple – mohyla A.G.Nikolajeva
25.7.2005 byla otevřena nová kaple, která je mohylou, ve které jsou uloženy ostatky kosmonauta. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnil také krajan, letec-kosmonaut N.M.Budarin a další hosté z Hvězdného Městečka. Zvonice je vysoká 16,5 m. Peníze na stavbu darovali občané ve sbírce, částkou 700.000 Rbl přispěl fond B.N.Jelcina. Architekt se snažil skloubit pravoslavné tradice s vesmírnou tematikou.
Skládá se ze dvou částí: spodní – cihelná, je obložena světlými mramorovými deskami, horní je z nerezavějící oceli a vitráže z bleděmodrého skla, které symbolizují nebe.
Uvnitř je hrobka z bílého mramoru. Podle návrhu prezidenta Čuvašské republiky N.V.Fedorova byla na jednu ze stěn napsána slova, kterými kosmonaut zakončil svoji poslední knihu „Přitažlivost Země“: „Často se mi zdá o mé vísce Šoršely a hvězdách nad ní“.
Kaple je splněním přání Andrijana Grigorjeviče být pochován v rodné vsi.
kaple se zvonicí - foto
ruská dopisnice se zvonicí a příležitostným razítkem muzea kosmonautiky
Muzejní komplex tedy zahrnuje rodný dům, muzeum kosmonautiky, park A.G.Nikolajeva s alejí kosmonautů a kaple.
Čeboksary: kosmonaut u památníku odhalenému u příležitosti 25. výročí jeho letu, je umístěn v ulici A.G.Nikolajeva. Památník je vyobrazen také na sovětské obálce(obr. viz výše).
Výběr doplňujících informací:
Byl delegátem 15. a 16. sjezdu VLKSM, delegátem 23. (1966), 24. (1971), 25. (1976) a 26. (1981) sjezdu KSSS. Je sedminásobným poslancem Nejvyššího sovětu RSFSR, národním poslancem Nejvyššího sovětu RF, členem Nejvyššího sovětu RF (1991-1993). V období 1990-1993 byl stálým představitelem Čuvašské republiky u prezidenta RF. Od r. 1993 pracoval jako vedoucí specialista aparátu Mandátní komise Státní dumy RF.
22. ledna 1969 seděl v automobilu, který jel Kremlem (spolu s ním také Těreškovová a Beregovoj). Tento automobil považoval střelec Viktor Iljin za Brežněvův vůz, a proto na něho střílel. Nikolajev byl poškrábán střelou do zad. Převzal řízení od smrtelně zraněného řidiče a vůz odstavil.
Jeho jediná dcera Jelena Majorová nesouhlasila s pochováním otce v rodné obci, chtěla, aby byl pohřben ve Hvězdném Městečku.
Celistvost z roku 2009, příležitostné razítko: muzeum kosmonautiky,Šoršely
pramen:
http://www.na-5.ru/catalog-kul_tura-muzei_referat.html
http://www.chnm.ru/news/?id=15
http://www.lib.cap.ru/nikolaev/biography.htm
http://ru.wikipedia.org/
dopisnice z r.1985 vydaná k 15. výročí dlohodobého letu
Pokud Vás článek zaujal, zajisté se shodneme na tom, že velmi mnoho podaných informací lze doložit filatelistickým materiálem. Tento článek by mohl být kostrou pro vytvoření například jednorámového exponátu. Zkuste to!
Žádné komentáře:
Okomentovat