Systémy řízení Chartron: v kosmu i na Zemi

Inspirací pro tento článek byla ukrajinská série z roku 2004. Součástí série je známka hodnoty 45 k s vyobrazením loga společnosti Chartron a reklamního sloganu, který je v názvu článku. Ve volném překladu Vám nyní předkládám to, co jsem o společnosti zjistil.

Společnost Chartron byla založena v r. 1959 ve městě Charkov jako vědecko výrobní podnik pro vývoj, výrobu a zavádění automatických systémů řízení raketových kosmických komplexů.
V bývalém SSSR (bylo to jediné pracoviště umístěné na Ukrajině) patřil podnik do trojice vedoucích podniků, ve kterých vznikaly systémy řízení pro raketovou a kosmickou techniku (včetně systémů pro mezikontinentální balistické rakety SS-18 a SS-19).
Raketové nosiče se systémy řízení, které vznikly v Chartonu (Cyklon, Eněrgija a další) navedly na oběžnou dráhu asi 1000 kosmických aparátů řady Kosmos, Celina, Oceán, Koronas, Kupon a další.
Zkušenosti z vývoje systémů řízení pro moduly Kvant, Kvant-2, Kristall, Spektr, Priroda a pro kosmický komplex Mir umožnily Chartronu rozpracovat a úspěšně použít systémy automatického spojení pro funkčně nákladní blok Zarja, který se stal výchozím dílem stanice ISS.


Ukrajinská FDC, obrázkem vlevo lze dokumentovat počátek budování ISS: vyobrazena sestava modulů (na obr zleva:) Zvezda - Zarja – Unity, na známce je výřez ze sestavy – pouze modul Zarja.

Návštěva na výstavě PRAGA

V tomto článku přináším pár postřehů ze světové výstavy, která se konala ve dnech 12.-14. září v Průmyslovém paláci v areálu holešovického výstaviště.
Výstava byla specializovaná a zahrnovala třídy poštovní historie, tradiční filatelie, jednorámové exponáty a filatelistickou literaturu, která byla vystavena v Poštovním muzeu.
Prohlídku výstavy bylo vhodné spojit s návštěvou veletrhu Sběratel, který byl umístěn v levém křídle Průmyslového paláce. Proto jsem se rozhodl, že výstavě věnuji dva dny. V pátek jsem hledal něco pěkného do sbírky na Sběrateli a až v samém závěru jsem se přesunul na výstavu. Musím konstatovat, (a na tomto jsme se shodli spolu s dalšími kolegy, kteří slídili po tomtéž), že na letošním Sběrateli bylo materiálů s námětem kosmos nejvíce za posledních mnoho let! Naše jediné vysvětlení bylo to, že vzhledem k výstavě Praga přijeli noví obchodníci. Všichni jsme odcházeli s nějakými přírůstky a po dlouhé době u nás tentokrát vládla spokojenost.
Sobotní odpoledne jsem si vyhradil pouze výstavě.
Přesto, že nebyly vystaveny soutěžní exponáty ve třídě námětové, díky jednorámovým exponátům (celkem 43) své zastoupení náměty přeci jen měly, i když velice skromné.


„Kosmičtí“ vystavovatelé před svými exponáty: P.Fencl a J.Matejka z Vídně

Z pouhých tří námětových exponátů byly ale hned dva kosmické. Oba byly věnovány letu našeho kosmonauta V. Remka, jejich pojetí však bylo odlišné. Exponát J. Matejky obsahoval řadu obálek kosmické pošty a se ziskem 88 bodů obdržel velkou pozlacenou medaili. Můj exponát dostal 76 bodů a velkou stříbrnou. Třetím námětovým reprezentantem byl exponát Bezpečné silnice od známého vystavovatele a publicisty J.Horáka, který získal 65 bodů a postříbřenou medaili.
Sobotní podvečer ozdobil svoji účastí kosmonaut Vladimír Remek. Je totiž tradičním návštěvníkem světových výstav Praga. Těsně před 17. hodinou si prohlédl krátce výstavu, shlédl oba exponáty věnované jeho letu a poté zahájil autogramiádu. O jeho autogram byl veliký zájem, a brzy se vytvořila početná fronta, která trvala až do samého závěru výstavy, tedy do 18. hodiny. Vladimír Remek podepisoval hlavně filatelistické materiály, ale i nejrůznější fotografie. V této souvislosti vyslovuji obdiv nad trpělivostí s jakou V.Remek plnil nejrůznější přání. Důkazem jeho nasazení bylo následné krátkodobé vyčerpání po skončení autogramiády.
Jako návštěvník a vystavovatel jsem si odnesl pouze pěkné filatelistické zážitky, pár drobností do sbírky a radost z osobního setkání s řadou filatelistů. Jedinou chybičkou tak byla absence námětových exponátů, a proto jsem se rozhodl navštívit blízkou Vídeň a námětové exponáty si prohlídnout na výstavě WIPA.


Praga 2008 - autogramiáda: Vladimír Remek v akci

Třetí čínský pilotovaný let

Čínská kosmonautika si nedávno připsala další triumf, tentokrát výstup do kosmického prostoru.

Cíle letu
Hlavním cílem letu kosmické lodi Shenzhou-7 (SZ-7) bylo uskutečnit první čínský výstup do otevřeného kosmu (EVA). Výstup úspěšně proběhl necelé dva dny po startu a trval 22 minut. Do volného prostoru vystoupil kosmonaut Zhai v čínském skafandru Feitian. Kosmonaut Liu mu pomáhal v ruském skafandru Orlan z orbitální sekce a z výstupního průlezu. Průběh výstupu bylo možné sledovat v přímém televizním přenosu.

Průběh letu
V sobotu 20.09.2008 byla nosná raketa CZ-2F s lodí SZ-7 převezena z montážní budovy na startovací rampu.
Ve čtvrtek 25.09.2008 byly dokončeny všechny přípravy a posádka nastoupila do kosmické lodi. Start nosnou raketou CZ-2F z kosmodromu Jiuquan proběhl úspěšně v 15:10 SELČ.
Přímý přenos startu vysílala např. stanice CCTV-9.
Výstup do kosmu proběhl v sobotu 27.09.2008 od 10:38 do 11:00 SELČ. Mimo loď vystoupil Zhai a Liu ho zajišťoval z orbitálního modulu. Otevření průlezu bylo obtížnější, než se čekalo, ale nakonec se podařilo. Zhai během výstupu krátce zamával čínskou vlaječkou, kterou mu podal Liu (v tu chvíli byl i Liu vykloněn až do poloviny těla z průlezu). Zhai pak vyzkoušel ručkování po madlech na orbitálním modulu. Před ukončením výstupu Zhai odebral vzorkovnici s 11 druhy pevného mazadla, umístěnou vedle průlezu na povrchu orbitálního modulu, a předal ji Liu k uložení uvnitř lodi. Návrat do modulu a uzavření průlezu proběhlo bez problémů. Výstup trval 22 minut.

Ukázka příležitostných razítek:

Přibližně dvě hodiny po skončení výstupu se od orbitálního modulu oddělil na povel ze střediska BFCC mikrosatelit BX tvaru krychle o hraně 40 cm a hmotnosti 40 kg, vybavený 1,6 Mpx kamerou pro snímkování lodi SZ-7. Postupně se bude vzdalovat a v době brzdicího manévru pro přistání SZ-7 bude asi 100 až 200 km daleko. Po přistání SZ se má opět přiblížit k odhozenému orbitálnímu modulu v rámci nácviku setkávacích operací. Předpokládaná životnost BX (do zániku v atmosféře) je asi čtvrt roku.

Návratový modul SZ-7 úspěšně přistál v Číně v neděli 28.09.2008 v 11:38 SELČ. Přistání také přenášela v přímém přenosu čínská televize.

Posádka lodi Shenzhou-7:

Zhai Zhigang - velitel lodi
- svobodný, narozen 10.10.1966 v provincii Heilogjiang, 480. člověk ve vesmíru, uskutečnil v čínském skafandru výstup do volného kosmu


Liu Boming – pilot orbitálního modulu
- svobodný, narozen 1.9.1966 v provincii Heilogjiang, 481. člověk ve vesmíru, uskutečnil vyklonění z průlezu v ruském skafandru Orlan-M do volného kosmu



Jing Haipeng – pilot návratového modulu
- svobodný, narozen 1.10.1966 v provincii Shanxi, 482. člověk ve vesmíru

6 čínských celinový dopisnic vydaných k letu:



Další obálky a razítka k letu:

Letošní vystavovatelské úspěchy

Vážení čtenáři, dovolte, abych se touto cestou pochlubil s letošními úspěchy. Letos jsem vystavoval velmi intenzivně a to na významných výstavách a tento rok bude asi nadlouho mým nejúspěšnějším. Navíc, tyto úspěchy jsem zaznamenal v roce, ve kterém jsem oslavil svoji čtyřicítku...

Na květnové světové výstavě FIP Israel jsem dostal za jednorámového Remka stříbrnou medaili (S) a 78 bodů (poznámka: starý způsob hodnocení).

Na pařížké mezinárodní výstavě FEPA Salon du Timbre Paris jsem dostal za 5-tirámový námětový exponát (poprvé v anglické verzi) malou pozlacenou medaili (V) a 81 bodů.

Na domácí světové výstavě PRAGA jednorámový Remek obdržel velkou stříbrnou medaili (LS) se ziskem 76 bodů.

Na vídeňské světové výstavě WIPA získal 5-ti rámový exponát velké stříbro (LS) za 75 bodů.

Novinky 2008 - dopisnice a obálky

Zde jsou ukázky letošní produkce:
20. výročí letu Bulhara A.Alexandrova na stanici Mir (Sojuz TM-5, 7.-17.6.1988):

Den spojů (obálka v krátkém a dlouhém formátu):

Konstruktér Piljugin:

Nesterenko, první velitel kosmodromu Bajkonur:

Moldávie, den kosmonautiky:

FDC Malajsie (Melaka + Kuala Lumpur)

První čínská měsíční sonda (4)

V tomto pokračování nechám promluvit pouze následující celistvosti.

Japonské dopisnice

Zde přináším ukázky japonských dopisnic. Máte-li další dopisnice ve svých sbírkách, pochlubte se, společně je ukážeme dalším kolegům!

startující raketoplán:


stanice družicového příjmu společnosti NEC:

Novinky 2008 - známky

Zde jsou ukázky z letošní filatelistické produkce:
Tunis:

Malajsie, 21.10.2008: malajsijský kosmický národní program
3 známky + aršík:


-známky vyšly také v TL, které obsahují 4 páry pětipásek (zde pouze 2 páry)


-ukázka celého TL, uprostřed Sojuz TMA-8 na vlakovém podvozku míří ke startovací rampě

Kanada,21.5.2008: úmrtí fotografa Y.Karshe
-vydáno jako aršík se třemi známkami (obr. níže) a dále v TL s 4x čtyřblok. Na potištěných okrajích fota osobností ( Gagarin zcela vpravo)

Tuvalu: 50 let kosmické ho výzkumu - Apollo 11



20. výročí letu Bulhara A.Alexandrova na orbitální stanici Mir (Sojuz TM-5, 7.-17.6.1988)


Sovětský konstruktér raketových motorů Valentin Petrovič Gluško, 17.3.2008


Den kosmonautiky - MIR a ISS, 12.4.2008, tištěno v malých TL po 10 známkách:


50. výročí založení agentury NASA:

Sputnik 3, Explorer 1, Jupiter:

50. výročí agentury NASA:

Novinky 2008 - razítka

V následujících ukázkách přináším vyobrazení letošních novinek.

17.3.2008, Moskva: 100 výročí narození V.P.Gluška (FDC):

s nastavitelným datem, Mirnyj: Den kosmonautiky:

s nastavitelným datem, kosmodrom Pleseck:

s nastavitelným datem, kosmodrom Bajkonur, ISS:

12.6.2008, Strausberg: 30 let německých piltovaných letů:

12.4.2008, Delpex Station: 50 let amerických kosmických aktivit:

Ukázky razítek na celistvostech:



s nastavitelným datem: Moskva - Ruská akademie kosmonautiky K.E.Ciolkovského:

s nastavitelným datem: Moskva - hlavní město Ruska:

18.5.2008, Moskva: 100 let od narození N.A.Piljugina:

9.3.2008, Wessling: start evropského dopravního modulu Jules Verne:

12.4.2008, Garching: 50 let kosmonautiky – Sojuz TMA-12:

8.5.2008, Garching: datum vydání známky k evropské serii „Dopisy spojují“
(v obrazové části kosmická pošta Sojuz TM-14):

9.6.2008, Sofie: 20. výročí letu Bulhara A.Alexandrova na orbitální stanici Mir (Sojuz TM-5, 7.-17.6.1988)